Dostihy a sázky je desková hra pro 2–6 hráčů od 10 let, původně vyráběná v Jablonci nad Nisou, později v Mnichově Hradišti. Je odvozená od starší hry Monopoly. Principem je během pohybu s kostkou a figurkou po herním plánu kupovat a prodávat koně i služby. Vítězem se stává ten, kdo získá ve hře největší imaginární majetek.
Hra Monopoly byla patentována již roku 1938. V Československu vznikla o desítky let později hra založená na stejném principu s názvem Dostihy a sázky. Obdobných variant vzniklo ve světě více. Do roku 2010 se prodalo přes 3 miliony kusů, patří mezi nejúspěšnější deskové hry.
Do středu herní desky se položí karty Finance a Náhoda popisem dolů, na startovní pole figurky hráčů (každý hráč jednu). Hráčům se rozdají natištěné dostihové peníze. Jeden z hráčů bude hrající bankéř, který má oddělené bankovní peníze od vlastních. Poté jeden hráč za druhým hází kostkou, posouvá svou figurku o příslušný počet políček a plní na herním plánu napsané úkoly vč. koupě koně či vypsaných služeb stáje. Dvě šestky po sobě znamenají přesun na políčko distanc. Může po cestě sázet či prodávat jak od bankéře, tak spoluhráčů. Hráč, který nebude mít peníze k vyrovnání dluhů ve hře, odstupuje ze hry. Vyhrává ten, kdo zůstane ve hře jako poslední, nebo kdo v předem dohodnutém časovém limitu získá největší majetek.
Mimo klasické hry Dostihy a sázky existují také čtyři další varianty této hry. Jsou to: D&S Junior (pro děti), D&S Cestovní (kompaktní), D&S Rychlá hra (dynamičtější pojetí) a Betting on horses (anglická verze).
Nintendo Entertainment System (zkráceně NES) je se svými 60 miliony celosvětově prodanými kusy nejúspěšnější 8bitová herní konzole. Prodávat se začala v roce 1985 a to v Severní Americe, Evropě, Brazílii a Austrálii. Vývojově vycházela z herní konzole Nintendo Family Computer (zkráceně Famicom nebo FC) vydané pro japonský trh již v roce 1983. Díky tzv. krachu videoherního průmyslu přistupovalo Nintendo k americkému trhu specifickým způsobem a to dalo vzniknout nejen odlišnému designu konzole oproti japonské verzi, ale také odlišnému typu herních cartridgí (herní kazeta NESu je založena na konektoru se 72 piny, zatímco pro FC jich měla pouze 60) či zcela novému hernímu příslušenství. Herní konzole Nintendo NES patří do takzvané třetí generace herních konzolí a dodnes se mezi hráči těší velké oblibě. Další významné konzole třetí generace kromě NESu jsou Master System od Segy a Atari 7800. Opravdovým konkurentem pro ni byl jen Master System, který ovšem nebyl v Americe a ani doma v Japonsku úspěšný a NESu konkuroval jen na evropských trzích.
Původní ovladač se vyznačoval zejména velikou jednoduchostí, dalo by se říci, že o ergonomii slyšel opravdu jen z dálky – tvar malé kostičky s křížovým D-Padem a tlačítky A a B (na dlouhé hraní nepříliš ideální). Ovládání bylo v podstatě převzato z přenosných konzolí Game & Watch (u nás tolik populární klony jako Chobotnice, nebo Chytání vajec). U prapůvodní japonské verze se ovladače lišily – zaprvé ovladače byly napevno propojeny s konzolí a nešly vytáhnout a zadruhé - ovladač A měl tlačítka Start a Select a ovladač B měl malý mikrofon a reproduktor. Tuto funkci ovšem používalo jen málo her, a tak Nintendo od mikrofonní verze upustilo a v pozdějších verzích už se setkáváme se Startem a Selectem na obou ovladačích. Standardně NES podporuje jen 2 hráče, ale s rozšířením jménem FourScore mohli hrát až čtyři hráči. Ovšem tato funkce byla využitelná pouze zhruba ve dvacítce her.
Aby vycházely jen Nintendem autorizované hry, byl vymyšlen takzvaný 10NES. 10NES měl 2 části – první byla zabudována v konzoli a druhá v cartridgi. Hra se načetla pouze pokud byly propojeny obě části. 10NES způsoboval také nejznámější chybu – červené světýlko značící zapnutí systémů začalo blikat a konzole se dokola zapínala a vypínala. Problém byl v tom, že čip byl dost vybíravý a vadily mu zanesené nebo zprohýbané konektory. Vše se řešilo různě – profukováním konektorů, čištěním alkoholem nebo klasický boucháním do konzole. Některé tyto techniky mohly vyústit až ke zničení cartridge nebo konzole. 10NES chip byl také důvodem, proč herní kazety mají více pinů než kazety pro Famicom. Famicom touto protipirátskou ochranou nebyl osazen, díky čemuž snadno posloužil jako vzor pro drtivou většinu neoriginálních napodobenin.
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Nintendo Entertainment System [online]. c2022 [citováno 1. 12. 2022]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nintendo_Entertainment_System&oldid=21812756
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Dostihy a sázky [online]. c2022 [citováno 1. 12. 2022]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dostihy_a_s%C3%A1zky&oldid=21664860
Wikipedia contributors. (2022, November 17). Home video game console. In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 13:43, December 1, 2022, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Home_video_game_console&oldid=1122446528